V souvislosti s epidemií chřipkových onemocnění si dovoluji požádat rodiče našich malých pacientů, aby při prvních příznacích chřipkového onemocnění nechodili s dítětem do ordinace. Zamezíte tak zbytečnému šíření nákazy. Dítě uložte do postele, podávejte dostatek tekutin, léky na teplotu (Paralen, Nurofen), příp. nosní kapky, sirupy na kašel.

Stav můžete konzultovat kdykoliv telefonicky. Při nelepšení stavu, vysokých teplotách přijďte na vyšetření.

Jak postupovat při horečce

     Když dítě začne kašlat a posmrkávat, měli by rodiče pečlivě zvážit jeho stav. I když nemá teplotu, cítí se možná natolik unavené, že pro něj bude den strávený ve škole utrpením, nehledě na riziko, že nakazí i své kamarády. I kašel nebo rýma jsou totiž v 90 procentech případů virovou infekcí.V případě vzestupu teploty by ale dítě mělo již vždy zůstat doma, malé děti rozhodně pod dozorem dospělé osoby, nejčastěji někoho z rodičů. Dítě s teplotou do školy nebo do školky rozhodně nepatří, i kdyby šlo jen o teplotu zvýšenou. Je to známka, že jeho organismus s něčím bojuje. Pokud teplota nepřesáhne 38 st. Celsia, stačí klid a dostatečný přísun tekutin. Vyšší teplotu je třeba srazit, může totiž být pro dítě nebezpečná.Rodiče by akutní horečku měli umět zvládnout. Největší chybu udělají, pokud jedou hledat lékaře s dítětem, která má vysokou horečku aniž zkusili podat lék na její snížení. Znamená to mít v domácí lékárně alespoň jeden „dětský“ lék pro sražení horečky a znát správné dávkování podle tělesné hmotnosti svého potomka. U dítěte, které odmítá léky podávané v sirupu, je vhodné mít k dispozici formu čípků a to raději obou lékových forem, které je možné v mimořádné situaci i kombinovat (paracetamol a ibuprofen v dávkování s ohledem na hmotnost dítěte). Vhodná opatření jsou také, že dítě ošetřujeme v dobře vyvětrané místnosti, s přiměřenou okolní teplotou (kolem 20 st. C), podáváme dostatek chladných tekutin a dítě nenutíme do jídla. Léky na snížení tělesné teploty jsou volně prodejné, podáváme je zpravidla v 6-ti hodinových intervalech, u dětí je lze použít ve formě tablet, sirupů nebo čípků. Dávku volíme dle váhy a věku dítěte v souladu s údaji v příbalovém letáku či na obalu léčivého přípravku. Jako další způsob jak ovlivnit tělesnou teplotu dítěte je možné použít i formu studených zábalů. Trup dítěte zabalíme do osušky namočené ve vlažné vodě na 10–20 minut, hlavu a končetiny necháváme volné, mokrou osušku ničím nepřikrýváme. Tělesnou teplotu měříme za 30 minut po sejmutí zábalu. V této době dítě necháme jen lehce osušené, v tenkém pyžamku. Pokud hodnota tělesné teploty neklesne pod 39 st. C, můžeme zábal i několikrát opakovat. Další variantou je i omývání dítěte, kdy dítě posadíme do vany s menším množstvím mírně teplé vody (přibližně 30 st. C) a houbou omýváme trup a končetiny. Tyto metody je vhodné použít za situace, kdy se jim dítě nebrání, pláčem a strachem se zbytečně vyčerpává a použití léku na sražení horečky je pak vhodnější. Zábaly ani omývání houbou nikdy nepoužijeme u dítěte s mramorovanou kůží nebo chladnými končetinami!Když dítě reaguje poklesem horečky, pije, po sražení teploty se chová normálně a nemá žádné jiné obtíže ani příznaky,pouze běžné projevy virózy, není nutné okamžitě vyhledat lékaře. U časného stádia virové infekce lékař nic dalšího udělat ani nemůže. Takové návštěvy zbytečně zatěžují ordinace a nejsou příjemné ani pro dítě. Naopak pokud vysoké horečky nepolevují a dítě si například stěžuje na velkou bolest v krku, vysoké horečky se nedaří běžnými dávkami podaných léků srazit, dítě je schvácené, apatické není nač čekat. Takové stavy běžným projevům virové infekce neodpovídají. Může jít například o začínající angínu nebo jinou bakteriální infekci a pak je důležité nasadit co nejdříve odpovídající léčbu, tedy antibiotika.Za této situace platí, že čím rychleji je diagnóza určena, tím lépe. V nejasných případech lékař může přímo v ordinaci provést i další vyšetření k určení diagnosy. Antibiotika by však měla být vždy ordinována cíleně. Ochrání sice před závažnou bakteriální infekcí, ale na běžnou virózu vliv nemají.

Kdy navštívíme lékaře?

Pokud dítě nemá kromě teploty žádné závažné příznaky (opakované zvracení, časté vodnaté stolice, výrazné bolesti hlavy, uší, břicha, v krku, obtížné dýchání apod.), dostatečně přijímá tekutiny, reaguje na léky na snížení teploty, při přechodném poklesu teploty projevuje zájem o okolí (hru, sledování televize apod.), lze s návštěvou lékaře vyčkat 2-3 dny. Při delším trvání teplot je vhodné odebrat ranní moč a navštívit svého dětského lékaře. Pokud nastanou při teplotě alarmující příznaky, jako je výrazná apatie, svalové záškuby, dušnost, projevy krvácení do kůže (tmavě červené skvrnky, které postupně splývají), je nutné volat lékařskou pomoc bezodkladně – nejlépe rychlou záchrannou službu!
 

Kdy je nutné ihned vyhledat lékaře

Zamířit při každém zakašlání do ordinace dětského lékaře není nejlepší nápad. Takové návštěvy zatěžují nejen pediatry, kteří v počátečních stádiích virové infekce mohou doporučit jen klid a léky proti teplotě, ale i dítě vystavené v čekárně kontaktu s dalšími nemocnými. V některých případech ho však váhání může ohrozit i na životě. Váhat se nevyplatí, když:

• dítě nereaguje na léky snižující teplotu tak jako obvykle – půjde pravděpodobně o bakteriální infekci, kterou je třeba léčit antibiotiky. Pokud se k teplotě a apatičnosti přidá světloplachost, krvácivé kožní projevy, případně strnutí šíje (dítě nedokáže sklonit hlavu), mohlo by jít o strašáka jménem meningitida. V takovém případě jde o minuty!

• dítě štěkavě kašle, často tak intenzivně, až lapá po dechu. Může jít o laryngitidu, při které otok hrtanu brání průchodu vzduchu do plic. Nemoc se projeví nejčastěji v noci, jako první pomoc otevřete okno, studený vzduch uleví. Dítě hned dopravte k lékaři.

• dítě bolí břicho,je nápadně klidné,polehává, zaujímá úlevovou polohu, stěžuje si na bolest. Může se jednat o zánět slepého střeva, náhlou příhodu břišní.

• dítě má vysokou teplotu, kterou neprovázejí jiné příznaky běžné virové infekce jako rýma nebo kašel. Může se jednat o infekci močových cest, případně jiné onemocnění, kdy dítě musí vyšetřit lékař.   

(Zdroj: www.cabrnochova.cz; MUDr. Hana Cabrnochová, Praktická lékařka pro děti a dorost, Předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP)